Omyl je správné slovo, kterým lze charakterizovat i historii kapely NvN. Skutečně – jedné dubnové noci (ačkoliv již bylo vlastně ráno) po zprvu řízené, později zcela neřízené degustaci pivních speciálů – Troolix (budoucí sólový kytarista) popadl kytaru a noc, tedy časné ráno, rozčísly řízné kytarové riffy. Netrvalo dlouho a ke kytaře se přidaly klávesy, perkuse (plastové nádoby, které byly v dosahu) a zárodek dnešního soundu byl na světě (zlí jazykové samozřejmě tvrdí, že ten prapůvodní sound se od toho dnešního nijak neliší). Wenny (budoucí bubeník) byl nadšen a pronesl památný výrok „Nám to tak jde, z toho klidně uděláme rockovou kapelu – koukejte, teď jsme zcela bez přípravy zahráli skladbu ‚I am Eighteen‘ od Alice Coopera!“ Všichni to souhlasně kvitovali (tedy Javar – budoucí zvukař, Lexll – budoucí kytarista i Dach – budoucí klávesák), pouze Troolix se suše ozval: „Hmm, akorát že já jsem hrál Poison“.
Pandořina rocková skříňka tím byla otevřena a světe div se, po několika peripetiích se podařilo najít zkušebnu a ostatní členy kapely – Washar přijel s baskytarou a nerozvážným optimismem hned na první zkoušku a Jarda se záhy přidal coby zpěvák a frontman. A skladba „ I am Eighteen“ se tak stala prvním interpretovaným songem. O názvu kapely se příkladně demokraticky hlasovalo – a to nejenom členové kapely, ale v rámci širšího okruhu kamarádů (technicky vzato se hlasovalo v době, kdy ještě žádná kapela neexistovala, ale to je složitý časový paradox, který zde nelze jednoduše osvětlit). A hlasovat šlo i na dálku – rozuměj: kamarádovi Nordicovi se do hospody nechtělo a tak mobilem vydal příslušný pokyn a zapisovatelka Jitka si u jeho jména zapsala poznámku „v nepřítomnosti“, tak aby byl dodržen hlasovací pořádek a nikdo nemohl později zpochybnit průběh. Načež proběhlo hlasování, byl vybrán název kapely (dnes již zapomenutý) a v dobré náladě se všichni rozešli domů. Druhý den Jitka, která rovněž odcházela v dobré náladě, napsala toto: „Nevím jak je to možné, možná se nějak hnuly řádky či co, ale včera jste si odhlasovali název kapely – Nordic (v nepřítomnosti) – mám v tomto řádku nejvíc čárek…“ A protože co je psáno, to je dáno, název kapely, který se později upravil na pouhou zkratku, byl na světě. Ano, členové kapely dobře ví, že to není optimální název a ano, je pravda, že se jich pořád někdo ptá, co znamená to NvN. Nikomu z nich se to nechce vykládat znovu a znovu, ale představa, že by kvůli změně názvu museli znovu podstoupit hlasovací martyrium je děsí natolik, že raději o původu zkratky všelijak mlží…
